Montovaná vila na Babě, jejichž stavebníkem byly znárodněné Vítkovické železárny, vznikala od roku 1946. Tento projekt byl zamýšlen jako pokus o montovanou bytovou výstavbu v druhé dvouletce poválečného období. Architektem byl prof. Ing. arch. Jiří Štursa. Pokusem byla především experimentální konstrukce. Jednalo se o ocelovou montovanou konstrukci s lehkými výplněmi, patrnými i z vnějšího vzhledu stavby. Montovaná vila byla navržena vždy se dvěma byty na patře, dispozice bytů byly identické, zrcadlově otočené. Díky konfiguraci terénu bylo využito zapuštěné přízemí pro jednu bytovou jednotku a technické zázemí s jednou garáží. Tento dům je ukázkou nastupující tendence úspornosti, ale přitom i jistého pokroku. Dům měl sloužit jako pokus o návrh sociálního bydlení s prvky prefabrikace /montované ocelové rámy, místo omítek dřevovláknité desky - Hobra, obvodové zdivo - montované calofrigové bloky/. Tato koncepce montované ocelové konstrukce v kombinaci s dřevovláknitými deskami se následně uplatila u provizorních staveb a zařízení staveniště tzv. „TESKO" objekty.
Montované technologie na bázi ocelových konstrukcí se již v bytové výstavbě v pozdějších letech neuplatnily. Od roku 1947, kdy byl dům dokončen, nebyla prováděna prakticky žádná údržba a dům chátral. Stavební technologie z roku 1947 již nesplňovaly současné hygienické, akustické a protipožární normy. Protože byl již v téměř havarijním stavu, požádal investor Stavební úřad o odstranění stavby, na jejímž místě vyrostl rezidenční projekt Villa Matějská 24 na Babě.
Montovaná vila na Babě, jejichž stavebníkem byly znárodněné Vítkovické železárny, vznikala od roku 1946. Tento projekt byl zamýšlen jako pokus o montovanou bytovou výstavbu v druhé dvouletce poválečného období. Architektem byl prof. Ing. arch. Jiří Štursa. Pokusem byla především experimentální konstrukce. Jednalo se o ocelovou montovanou konstrukci s lehkými výplněmi, patrnými i z vnějšího vzhledu stavby. Montovaná vila byla navržena vždy se dvěma byty na patře, dispozice bytů byly identické, zrcadlově otočené. Díky konfiguraci terénu bylo využito zapuštěné přízemí pro jednu bytovou jednotku a technické zázemí s jednou garáží. Tento dům je ukázkou nastupující tendence úspornosti, ale přitom i jistého pokroku. Dům měl sloužit jako pokus o návrh sociálního bydlení s prvky prefabrikace /montované ocelové rámy, místo omítek dřevovláknité desky - Hobra, obvodové zdivo - montované calofrigové bloky/. Tato koncepce montované ocelové konstrukce v kombinaci s dřevovláknitými deskami se následně uplatila u provizorních staveb a zařízení staveniště tzv. „TESKO" objekty.
Montované technologie na bázi ocelových konstrukcí se již v bytové výstavbě v pozdějších letech neuplatnily. Od roku 1947, kdy byl dům dokončen, nebyla prováděna prakticky žádná údržba a dům chátral. Stavební technologie z roku 1947 již nesplňovaly současné hygienické, akustické a protipožární normy. Protože byl již v téměř havarijním stavu, požádal investor Stavební úřad o odstranění stavby, na jejímž místě vyrostl rezidenční projekt Villa Matějská 24 na Babě.